Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Cesta příkopem

Pražský hrad ročně navštíví více než pět miliónů turistů, je nejviditelnější pražskou památkou a přesto se v jeho bezprostřední blízkosti najdou skrytá tichá zákoutí.

Jelení příkop

Jelení příkop Jedním takovým místem, které nám zpřístupnil až prezident Havel je Jelení příkop. Cestu příkopem lze začít od Klárova, kde je na opravené kamenné terase v Chotkově ulici nenápadná branka, či z druhé strany od Nového Světa. V dolní části Jeleního příkopu procházíme po široké zpevněné cestě po obou stranách lemované svahy s bujnou zelení. Stromy porostlé břečťanem navozují romantickou atmosféru a návštěvníka tak ani nenapadne, že cesta po které kráčí byla určena obrněným transportérům.Jelení příkop

V roce 1951 totiž vojenská komise ÚV KSČ rozhodla o stavbě atomového krytu a ihned bylo se stavbou započato. Kryt a tajné chodby se v sousedství hradu budovaly 6 let s nákladem do 5 miliard korun. V roce 1957 částečně z ekonomických a částečně i strategických důvodů rozhodl prezident Antonín Zápotocký výstavbu ukončit.

Na vstup do betonového krytu narazíte v dolní části Jeleního příkopu přibližně naproti jinému starobylému vězení- věži Daliborce. Celkem příznačná poloha.

Do útrob krytu s apartmá pro prezidenta se bohužel nepodíváme a tak projdeme tunelem pod valem Prašného mostu, jehož iniciátorem byl opět prezident Havel a autorem architekt Pleskot. Tunel je dlouhý 84m a pod rošty v jeho podlaze protéká to, co zbylo z potoka Brusnice. tunel Jelením příkopem Průchod má eliptický tvar a nasvícené tmavě červené cihlové obklady navozují příjemnou atmosféru. Nejpříjemnější na průchodu tunelem je ale fakt, že přímo nad hlavou vám prochází davy turistů a vy si nerušeně v poklidu procházíte vedle nich a přitom zcela mimo ně.

Prašný most byl vybudován v 16.století, aby spojoval nově založenou Královskou zahradu s rezidencí vladaře. V té době se místy Jeleního příkopu proháněla vysoká zvěř, která sem byla zavezena. Jeleny zde žijící panstvo lovilo mnohdy přímo z oken rezidence. Nevydrželi zde ale dlouho. Za francouzské okupace v letech 1741 až 1742 byli během dvou let všichni do jednoho vystříleni. Zůstalo po nich jen jméno příkopu.

ponocný
Za zmínku také stojí, že v 18.století podle dochovaných zpráv byly Mladoty ze Solopysk v Jelením příkopu těženy " vzdušná sůl, vzdušná voda a vzdušný olej". Tento trojí zázračný preparát Mladotové dobývali z hradčanské břidlice nad potokem Brusnicí, takže záhadné chemické pokusy které Mladotové provozovali ve Faustově domě na Karlově náměstí měly možná mnohem praktičtější zaměření, nežli by se zdálo.

V horní části Jeleního příkopu vás přivítá upravená louka s lavičkami a domkem pro medvědáře, neboť Jelení příkop by se v těchto místech mohl klidně jmenovat Medvědí. Na rozdíl od dolní části příkopu, kde se v minulosti skutečně lovila vysoká, tak v horní části byli od roku 1918 chováni medvědi. Masarykovi je darovali po návratu z Ruska příslušníci československých le­gií.

Jelení příkop
Medvědi obývali příkop až do padesátých let a dnes již po nich zbyly jen zamřížované kotce do kterých byli zavíráni. V horní části Jeleního příkopu nedaleko medvědária určitě nepřehlédnete také sochu Ponocného, kterou v roce 1925 darovali žáci kamenosochařské školy v Hořicích k narozeninám prezidentu Masarykovi. Zda v tom byla nějaká symbolika, je těžko říct. Hned za sochou ponocného vede nahoru do svahu pěšinka, kterou by bylo škoda minout.

Masarykova vyhlídka

Masarykova vyhlídka

Úzká pěšina vede na Masarykovu vyhlídku nad Jelením příkopem, která je ideálním místem úniku a odpočinku. Hlavní přístupová cesta je lemována vinicí a ozdobnými zídkami. Vyhlídku vymyslel slovinský architekt Josip Plečnik, který za první republiky pro prezidenta Masaryka uskutečnil celou řadu chvályhodných hradních úprav. Nutno podotknout, že bez nároku na honorář, jelikož tuto práci považoval za čest. Na kruhové vyhlídce pod starou košatou lípou dnes můžeme na Masaryka a Plečnika zavzpomínat i my. Výhled který toto místo nabízí za zastavení opravdu stojí. Nedaleko od vyhlídky se nachází takzvaná Lumbeho vila, která byla rekonstruována za dvaapadesát miliónů, aby v ní mohl bydlet Václav Klaus se svou chotí. K vile se už člověk nedostane, zdi jsou bedlivě monitorovány, přesto výhled který se před naším prezidentem každodenně otevírá a zvláštní atmosféru tohoto místa můžeme vychutnat z naší vyhlídky také.


Článek byl vytvořen 29.02.2008
Design by Michal Bůžek