Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Čertův sloup

Vyšehrad Místo se silnou energií, nevysvětlenou minulostí a spoustou souvisejících legend a pověstí najdeme přímo v srdci Prahy, či přímo v srdci naší vlasti, nedaleko skály odkud kněžna Libuše věstila Praze budoucí slávu. Vyšehrad je všeobecně považován za jedno z posvátných míst našeho národa z kterého vane poezie staroslovanského života a pověstí. Údajně Vyšehrad leží na průsečíku několika energetických linií. Známé panorama Vyšehradu určuje kostel sv.Petra a Pavla a nedaleko od tohoto kostela v parku najdete největší vyšehradskou záhadu. Tři o sebe opřené kuželovité kameny sice působí jako záměrně instalované moderní sochařské dílo, ovšem jejich původ je neobjasněný, opředený mnoha teoriemi a pověstmi.

Čertův sloup Tyto žulové kameny jsou nejčastěji nazývány Čertovy kameny, Čertův sloup, či Zardanův sloup. Nejvyšší z nich měří na délku asi 220 cm, další 160 cm a nejmenší 150 cm (udávané míry se podle zdrojů poněkud liší ). Pokud bychom spojili všechny tři části, měřil by takový kamenný válec jistě přes 5 metrů. Vzhledem k odlišnému složení se ale předpokládá, že jeden kus nikdy netvořily. O jejich původu a účelu se stále spekuluje, podle někoho se jedná o megalitický objekt typu menhiru, zbytky sloupů ze zbořeného kostela, podstavce sošek pohanských bohů, či prý byl pomůckou pohanských Slovanů, sloužící ku stanovení slunovratu. Některé teorie spadají až do oblasti sci-fi, představa, že by kameny sloužily jako gigantický projektil a na Vyšehrad byly vystřeleny, či naopak měly být vystřeleny z Vyšehradu středověkou technikou je vzhledem k předpokládané váze hodně nepravděpodobná. ( celková váha kamenů se uvádí kolem 3 tun) Nejčastěji se v souvislosti s kameny vypráví pověst o ďáblu, který měl přinést z Říma kámen pro stavbu nového svatopetrského kostela na Vyšehradě. Ďábel Zardan to měl ale stihnout dřív, než kněz odslouží mši. S knězem se vsadil o jeho duši. Nestihl to, tak sloupem praštil o chrámovou střechu, tu prorazil a sloup rozbil na tři kusy. Tato pověst je zachycena i na jednoduché barokní fresce v kostelu sv. Petra a Pavla.
V díle Geograf bavorský z let 811?818 se mj. píše o kameném sloupu, který stál již roku 750 na Petříně. Pražský biskup Vojtěch Slavníkovec byl názoru, že sloup je kamenná pohanská modla a poručil sloup vyvrátit a převézt ho do svého sídla. Při převozu se sloup rozlomil na tři kusy a ty leží na Vyšehradě dodnes. Celkem věrohodná teorie, ale co to rozdílné složení žuly ?

Čertův sloup Zajímavé je, že toto místo působí na někoho příjemně a na někoho naopak. Jedni se sem chodí dobíjet, jiní popisují ryze nepříjemné pocity. Nejvyšší kámen byl údajně postaven na místě s negativní zemskou energií, kterou přebírá a vyzařuje. My se bohužel nemůžeme přidat ani na jednu stranu, žádné působení jsme na vlastní kůži nezaznamenali. I nápis vyrytý na prostředním sloupu zůstává záhadou, dokonce i jeho znění je interpretováno různě. Podle jedné teorie se předpokládá, že prvních šest písmen nápisu S M M R I E M W by mohlo znamenat Sanctae Matris Marie (Svaté Matky Marie). Je ovšem možné, že nápis ještě pokračuje, či že před prvním velkým S je ještě jedno méně patrné oblé písmeno. Druhé M pokračuje pomlčkou a u prvního M je jakýsi náznak pomlčky také. Písmena navíc nejsou psána v jedné úrovni a ani nejsou stejně velká, nápis tak působí jako kryptogram.

vyšehradský kámen Nedaleko od Čertova sloupu, naproti vstupu do kostela sv.Petra a Pavla se u zdi nachází kámen, který pravděpodobně váží dokonce více nežli nejdelší část čertova sloupu. Jeho původ, účel a složení jsou neznámé. Nelze vyloučit, že se jedná o menhir z kterého se zachovla pouze spodní část a který byl v křesťanské éře upraven aby sloužil jako podstavec pro kříž, či sochu.

V severozápadním rohu Karlachových sadů, na hraně svahu proti hřbitovní zdi se nachází asi jeden metr vysoký zvláštní kámen ze sedimentální horniny, též připomínající menhir. vyšehradský kámen O kousek větší je dokonce další zvláštní rulový monolit u rotundy sv. Martina. Typologicky by určitě mohl být zařazen mezi české menhiry a pokud se skutečně jedná o pohanský kámen je zajímavé , že se nachází hned v sousedství nejstarší křesťanské stavby na Vyšehradě, staré skoro tisíc let.

I pragmatický moderní člověk by měl uznat, že Vyšehrad má v sobě cosi prazvláštního a po návštěvě kostela, Slavína a kasemat si povšimnout těchto zvláštních kamenů, které by ho jinak asi nezaujaly.

dětské hřiště na Vyšehradě Pokud na Vyšehrad zavítáte s dětmi rozhodně navštivte dětské hřiště nedaleko rotundy. V našem soukromém hlasování jsme toto hřiště zvolili nejkrásnějším hřištěm v Čechách. Je naprosto stylově pojato a vyzdobeno dřevěnými sochami z českých bájí, takže kromě zábavy přináší i poučení. Překrásné místo plné zeleně, klidu a určitě i té pozitivní energie o které se v souvislosti s Vyšehradem často hovoří.

Virtuální pohled z Vyšehradu je možný kliknutím na tentolink


Článek byl vytvořen 13.09.2007 a naposledy byl upraven 02.09.2009
Design by Michal Bůžek