Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Faustův dům I

alt Dnešní Faustův dům stojící v rohu Karlova náměstí byl odpradávna spojován s mnoha tajemnými legendami a tím přitahoval milovníky záhad.

Samotná legenda o doktoru Faustovi, osamělém muži hledajícím magickou cestou naplnění lidského života, byla známá v několika verzích, shodujících se v tom, že dotyčný doktor žil v 15.století v Německu. Na počátku 16. století v Praze pobýval německý učenec stejného jména, jeho dům ovšem stál v Melantrichově ulici. O tajemném muži Janu Faustovi, vynálezci ?černého umění? se zmiňuje ve svém díle Didactica magma i Jan Amos Komenský a zmiňuje rok 1466 jako rok jeho úmrtí. Významné v tomto kontextu je i dílo Maggia innaturalis z roku 1505, podepsané Doctor Iohannis Faust, plné středověké magie. Kým jsou tedy legendy inspirovány a do jaké míry zůstává otázkou.

Faustuv dum To, že by tajemný doktor Johannes Faus někdy obýval dům na Karlově náměstí č.40 nikdy doloženo nebylo. Jisté ovšem je, že Faustův dům vždy přitahoval zvláštní osobnosti a mnozí z jeho obyvatel se věnovali alchymii. Najznámějším z nich byl proslulý dvorní alchymista císaře Rudolfa II. Edward Kelley, který dům zakoupil v roce 1590. Jistě ho na něm lákala zařízená alchymistická laboratoř s více než stoletou tradicí, v níž poté ve volných chvílích pracoval.

E.Kelley Kelleyho úspěšné období však záhy skončilo. Poté, co roku 1591 zabil v souboji komorníka Jiřího Hunklera, byl zatčen a uvězněn na Křivoklátě. Císař Rudolf již natolik netrpělivě očekával výsledky Angličanovy laborace, že se rozhodl využít k jejich získání právě této možnosti. Když se Rudolfovým vyslancům nepodařilo získat Kelleyovo tajemství po dobrém, použili proti němu z císařova rozkazu násilí. Dne 12. června 1591 byl alchymista podroben krutému mučení, avšak ani tehdy neprozradil nic o přípravě ?filosofického kamene?, buď proto, že nic nevěděl, anebo ctil základní imperativ skutečných zasvěcenců, jímž byla právě povinnost mlčet. Ke11ey se nakonec pokusil o útěk z vězení, avšak při spouštění do hradního příkopu se mu přetrhl provaz a pádem si roztříštil nohu, která mu byla následně amputována. Po této nehodě se ho zželelo i císaři Rudolfovi a na prosby mnoha alchymistových příznivců, zvláště pana Viléma z Rožmberka, byl propuštěn na svobodu. Tehdy alchymista sepsal svůj traktát De Lapide Philosophorum, který věnoval císaři Rudolfovi.


Článek byl vytvořen 29.02.2008
Design by Michal Bůžek