Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Faustův dům II

Faustuv dum

Je doloženo, že v místech kde stojí Faustův dům byl již dlouho před založením Nového Města ohrazený dvorec, který střežil důležitou obchodní cestu spojující Vyšehrad s Pražským hradem. Patrně od konce 13. století se zde nacházel gotický dvůr Opavských vévodů s palácem. Alchymistické pokusy zde prováděli již na počátku 15. století opavský vévoda Václav a správce dvorce písař Prokop. Dochovaný název Na Moráni připomíná, že v dobách předkřesťanských byla lokalita patrně pohanským hájem, v němž měla své obětiště bohyně Morana. Nádech tajemna a síly spjaté s posvátným místem, zvláště bylo-li zasvěceno temným, negativně vymezeným božstvům, pak mohly odpradávna přitahovat lidi toužící po poznání tajemství hmoty i celého vesmíru.

Roku 1724 získal dům Antonín Mladota ze Solopysk, který zde prováděl rozsáhlé chemické pokusy. V díle pokračoval i jeho syn Josef, který se zabýval především mechanikou. Oproti svým předchůdcům mělo počínání obou šlechticů již mnohem blíže k chemii a fyzice, tak jak je chápeme dnes. Z dobových dokumentů je například doloženo, že Mladotové vyráběli a prodávali zázračný preparát získávaný z hradčanské břidlice. Návštěvníky domu ovšem šokovaly nezvyklé kuriozity, jako figuríny pohybující se na natažené pero, pohyblivé schodiště a tajuplné zvuky přicházející zdánlivě odnikud. Za okny domu prý bývaly vidět často různobarevné blikající plameny a jiné světelné efekty. Díky svým pokusům si oba vysloužili pověst spolčenců s ďáblem.. V historických materiálech je Faustův dům uváděn jako Mladotovský palác č.p. 502/II, Na dobytčím trhu. Ale asi právě kvůli těmto ?podivínům? byla do jejich paláce situována pověst o Faustovi a dům získal své nové jméno.

Faustuv dum K pověsti o domě snad přispěl i dr. Karl Jaenig, někdejší kaplan sousedního kostela sv. Jana Na Skalce, který zde bydlel a správcoval na přelomu 19. a 20. st. Měl speciálního koníčka, byl posedlý vším, co souviselo se smrtí. Sbíral funerální předměty, měl prý doma lebku, zbytek šibenice a říkalo se, že spí v rakvi. Zdá se tedy, že skutečná historie domu přispěla k jeho legendární aureole, jménu a pověstem.

Tragická událost postihla Faustův dům 14. 2. 1945, kdy jej při anglo ? americkém náletu zasáhla letecká puma. Prorazila střechu a propadla domem až do sklepa, ale naštěstí nevybuchla, prý díky sedmi zazděným kočkám, jejichž kostry byly později ve zdi skutečně objeveny.

Podle nejznámější pověsti byl dům jedním ze sídel proslulého doktora Fausta, a právě z druhého patra jeho nárožní věže si měl Mefistofeles po uplynutí krví zpečetěné smlouvy Fausta odnést do pekel. Na omítce klenby věže se od té doby dodnes prý objevují nevysvětlitelné skvrny. Vzdálenou připomínkou historie domu, kromě těchto skvrn tak zůstala již jen lékárna, která stále sídlí v jeho přízemí a nedávno odhalené fresky v přízemí věže, které se svou tematikou mohou vztahovat k činnosti posledních alchymistů.


Článek byl vytvořen 01.01.2008
Design by Michal Bůžek