Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Karlov a Albertov

Apolinarska ul. V Apolinářské ulici se rodí nový život, a to nejen ve známé porodnici, ale i o kus dál, v léčebných zařízeních pro léčbu závislostí a alkoholismu. Právě zde v Apolinářské ul. č. 4, v barokní budově bývalého kanovnického domu při chrámu sv. Apolináře, byla r. 1789 otevřena veřejná porodnice. Vedly se tu anonymní porody a byl zde i nalezinec, kde mohly osamělé a chudé ženy své dítě odložit. Budova se ovšem stávala z hygienického i prostorového hlediska nyvyhovující a proto na popud hraběte Františka Thun-Hohenšteina byla r.1867 zahájena stavba moderní Královské české zemské porodnice. Jako stavební parcela bylo vybráno nedaleké místo, kde se odedávna říká Na Větrově.

Apolinář

U Apolinare Vypracováním projektu byl pověřen český architekt Josef Hlávka. Ten po prostudování lékařské literatury o porodnictví navrhl čtvercový půdorys objektu se čtyřkřídlým jádrem a s obdélným vnitřním nádvořím. V hlavním průčelí, jsou tři rizality, střední z nich je rozšířen o mnohoúhelníkový arkýř kaple. K podélným křídlům pak přiléhají kolmo dvě trojice bočních křídel. Ta jsou řešena jako dvojtrakt a jejich pokoje, představující lůžkovou část, jsou orientovány k jihu.
Moderní pavilonový systém umožňoval v případě potřeby jednotlivá oddělení zcela izolovat. Byla zde zřízena i dvě luxusní tajná oddělení se zvláštními vchody přímo z ulice, kde mohly urozené slečny a paní v tajnosti porodit. U Apolinare Fasáda z režných cihel má římsy a detaily na průčelí zdobené glazurou, sokl a kružby kolem oken jsou kamenné.

Dodnes je tato známá stavba pokládána za jeden z nejzdařilejších novogotických objektů u nás a je obdivována odborníky z oboru lékařství i architekty.

Bohužel méně známý je příběh jejího stavitele. Architekt Josef Hlávka (1831?1908) byl jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století v Rakousku-Uhersku, významný mecenáš, zakladatel a první prezident České akademie věd. Více o tomto mimořádném muži se můžete dozvědět v našich zajímavostech.

Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého

Ke Karlovu 1 Zahnete-li z Apolinářské ulice vpravo do ulice Ke Karlovu, najdete na jejím konci ( Ke Karlovu 1) další místo, které stojí za návštěvu. Na hoře Karlově ? Mons Caroli sancti- nejvyšším místě Nového Města pražského nechal Karel IV. vybudovat kostel ke cti sv. Karla Velikého s klášterem řeholních kanovníků sv. Augustiána.
Kostel neobvyklého osmiúhelníkového půdorysu byl postaven po vzoru pohřební kaple Karla Velikého v německých Cáchách. Dne 18.září 1350 položil základní kámen k tomuto chrámu osobně Karel IV. a svatyni prý současně věnoval i vzácnou relikvii z Cách- tři zachované zuby Karla Velikého. Stavba chrámu trvala sedmadvacet let. Za husitských válek byl chrám značně poškozen a po jeho přestavbě byl zasvěcen též Panně Marii.

P.Maria a sv.Karel Veliky Dnešní kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého je unikátní především smělou centrální gotickou klenbou o průměru 22,8 m, která se vznáší nad prostorem bez jakékoliv středové opory. K této klenbě se váže i pověst o staviteli, jenž se kvůli unikátní stavbě spolčil s ďáblem. Když bylo dílo hotovo, stavitel zapálil lešení s bedněním, což byl tehdejší způsob demontáže. Ozval se hromový rachot a všichni přítomní se dali na útěk. Stavitel usoudil, že se klenba zřítila a v okamžité emoci ukončil svůj život. Jeho duše tím propadla do pekla. Spadla však jen dřevěná pomocná konstrukce a strop zůstal dodnes. Tak tolik pověsti, skutečností zůstává, že jméno mimořádného stavebníka se nedochovalo.

Virtuální pohled na Prahu z věže kostela je možný zde

P.Maria a sv.Karel Veliky Dochoval se ale obraz z konce 17.století, na kterém je znázorněna těhotná Panna Marie. Tomuto obrazu se říkalo Panna Marie Karlovská ? ochránkyně těhotných žen a byla mu přisuzována zázračná moc. Chrám byl díky tomuto obrazu hojně navštěvován budoucími rodičkami, které své ochránkyni přinášely hojné dary. Originál tohoto obrazu byl později přenesen do nedalekého kostela sv. Apolináře.

V budově bývalého kláštera je dnes Muzeum Policie ČR a k návštěvě doporučujeme především nedělní odpoledne, kdy probíhají i prohlídky kostela s výkladem.

Vila Amerika

Amerika Na druhém konci ulice Ke Karlovu stojí za pozornost Michnův letohrádek zvaný též Vila Amerika, postavený v letech 1715 ? 1720 podle projektu Kliliana Ignáce Dienzenhofera. Dnes slouží jako muzeum skladatele Antonína Dvořáka.

Albertov

Osobité kouzlo si zachoval také Albertov a jeho okolí, kam se rovněž dostanete velmi snadno z ulice Ke Karlovu. Krásná cesta na Albertov vede podél zachovaných novoměstských hradeb.
Říkávalo se tu na Ztracené vartě a bylo to prý nebezpečné místo plné strašidel. Především řadu hlídkujících vojáků tu o život připravila bílá škrtící postava nebo bezhlavý důstojník rovněž rdousící své oběti, či dokonce velký černý pes páchnoucí sírou.

A pokud vás ještě nohy nebolí Botanická zahrada Na Slupi je ideální tečkou za putováním těmito místy.


Článek byl vytvořen 25.02.2008 a naposledy byl upraven 02.09.2009
Design by Michal Bůžek