Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Jak se v Praze neztratit

Snemovni

Pražské domy se začaly číslovat někdy v druhé polovině 18. století, kdy se systém pouhých domovních znamení stal nedostačujícím. Pro nás logický a přehledný řád číslování ovšem stále mate mnohé cizince, kteří ty modré a červené cedulky prostě nechápou a stále se dožadují vysvětlení. Tak tady je, pokud je číslování záhadou i pro někoho z vás- našinců.

Každý dům v Praze je dnes označen dvěma čísly- popisným na červené tabulce a orientačním na tabulce modré. Popisná čísla jsou v jednotlivých katastrech přidělována podle doby dokončení stavby. Pro označování orientačními čísly je v Praze směrodatný tok Vltavy. V ulicích souběžných s řekou stoupají čísla ve směru toku, u příčných směrem od řeky. Po levé staně ulice najdete čísla lichá, po pravé straně sudá. U náměstí začíná číslování budovou, která stojí nejblíže k Vltavě.

První zmínky o domovních znameních pražských jsou z poloviny 14. století. Před rokem 1400 písemné prameny v Praze zmiňují celkem pouhých 21 znamení výstavných patricijských domů. Patrně nejstarší doložené pražské domovní znamení bylo uděleno domu U věže v roce 1353. Domovní štíty se značením byly nejprve pouhou zvyklostí a módou, až v 15. století jich bylo úředně užíváno jako pomůcky k označování totožnosti stavení. Tak se např. stalo, že v 15. století byl žlutou barvou katem označován dům, kde došlo k nějakému zločinu.

Většinou ale domovní zmamení plnila orientační funkci a vypovídala o majiteli domu. Mnohdy symbolizovala jejich jména, či povolání. Obvyklý byl znak vyjadřující rodové řemeslo, tak jako v případě znamení domu U tří housliček, které nechali známí houslaři Edlingerové vyrobit na počest tří generací houslařských rodin obývajících dům v Nerudově ulici. Kromě takto snadno vysvětlitelných znamení, ale v Praze najdeme i překvapivá znamení jako U bílého indiána nebo dokonce U Chleba s máslem.


Článek byl vytvořen 05.03.2008
Design by Michal Bůžek