Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Místodržitelský letohrádek

Místodržitelský letohrádek Královská obora (lidově zvaná Stromovka) o rozloze téměř 90 ha je jedním z nejvýznamnějších pražských parků, který v současné době slouží především k rekreačním účelům. Je to překrásné místo k procházkám, parkem vedou cyklistické trasy, které jsou hojně využívány k projížďkám na kolečkových bruslích a děti zde najdou krásně upravené hřiště.

Královská obora byla pravděpodobně založena již v roce 1268 českým králem Přemyslem Otakarem II. Na nejvýše položeném místě obory, při jejím jižním okraji najdete stavbu Místodržitelského letohrádku, jejíž historie možná spadá až do doby vzniku Královské obory. Dnešní podoba letohrádku sice pochází z devatenáctého století, historie stavby je ovšem mnohem delší a původní později přestavěný hrad zde možná stál již od 13. století.

Místodržitelský letohrádek Historicky doložená je stavba z let 1495 ? 1502, ze které se zachovala věž se schodištěm zakončeným sloupem, na němž je kamenná plastika lva se štítem zdobeným monogramem krále Vladislava Jagellonského (W).

Lovecký hrádek byl využíván Lucemburky, Jagellonci i Habsburky. Výrazného rozkvětu se obora dočkala v 16. století za panování císaře Rudolfa II., který nechal lovecký hrádek přestavět a rozšířil soustavu rybníků za účelem chovu pstruhů a vodního ptactva. Kvůli zásobování velkého rybníka vodou z Vltavy byla proražena pod Letnou unikátní štola, zvaná Rudolfova.

Stromovka Za třicetileté války na hrádku dočasně sídlil generál obléhajících švédských vojsk Witenberg, což letohrádek narozdíl od mnoha jiných pražských památek zachránilo před poškozením.

V roce 1804 byla obora zpřístupněna veřejnosti a v témže roce byla zahájena přestavba letohrádku, která dala objektu novogotický ráz. Poté byl letohrádek využíván jako letní sídlo královských místodržících, odtud pochází název Místodržitelský letohrádek.

sluneční hodiny V letohrádku jsou zachované i historicky cenné interiéry, které může veřejnost obdivovat jen ve velmi omezené míře, jelikož zde sídlí knihovna časopisů a novin Národního muzea. Je to škoda, letohrádku by slušelo zpřístupnění široké veřejnosti a své vděčné návštěvníky by jistě našel. Musíme si zatím vystačit s překrásným výhledem na Troju a údolí Vltavy, který se nabízí z terasy u letohrádku.

Na rohu terasy jsou umístěny kulové sluneční hodiny z roku 1698 (renovovány 1772). Na globu z červeného mramoru s pohyblivým ukazatelem jsou mj. vyznačeny latinské nápisy, značky znamení, Slunce, Měsíce a planet. Čas z těchto hodin asi nepoznáte, ale to nevadí, alespoń vás to nenutí pospíchat domů a třeba projdete starou branou do Bubenče.

Na Slamníku Bubeneč se kdysi nazýval Ovenec a byla to již ve středověku významná obec. Těžila z polohy na přístupu ku Praze a z dvorských aktivit v Královské oboře. Jen kousek za branou Stromovky najdeme kostel svatého Gottharda a před ním známý hostinec Na Slamníku, kolem kterého se konala v Bubenči stejnojmenná krejčovská pouť.


Článek byl vytvořen 18.03.2008
Design by Michal Bůžek