Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Dětská farma

kniha Letos uplynulo již 130 let od narození významného archeologa, spisovatele a především učitele Eduarda Štorcha.
Jeho knihy pro mládež z období pravěku a ranného středověku jsou veřejnosti dobře známé. Snad nejúspěšnější z nich jsou Lovci mamutů, tuto knihu zná téměř každý, málokdo ovšem ví že sám autor se zasloužil o rozvoj mládeže mnohem víc, než jen jako spisovatel.

Eduard Štorch se po studiích na nějakou dobu stal zatímním učitelem v Mostě. Již tam se začal zabývat myšlenkou spojení školy s pobytem dětí v přírodě. Uvědomoval si nutnost a důležitost zdravého tělesného pohybu na čerstvém vzduchu. Propagoval různé sporty od lyžování až po turistiku. V roce 1903 přesídlil do Prahy.

kniha Vyučoval na různých pražských školách a pracoval i v různých dětských zařízeních. Eduard Štorch byl výborným pedagogem. Dětem se věnoval i o víkendech, vodil je do přírody, vedl kursy plavání, bruslení a skautský tábornický oddíl. O prázdninách pro ně pořádal laciné zájezdy k moři do Jugoslávie a v zimě lyžařské zájezdy do hor.

V roce 1926 si Eduard Štorch pronajal na Libeňském ostrově pozemek, na kterém zřídil dětskou základnu. Pronajatý pozemek vlastními silami zveleboval, zřídil zde veliké hřiště a především na tomto místě vytvořil první skutečnou školu v přírodě. Nebylo to snadné, neb k realizaci tohoto velikého plánu mu chyběly peníze. Úřady s financováním krásné myšlenky nepomohly, a tak pan učitel s těžkým srdcem prodal svou archeologickou sbírku, kterou po více než dvacet let shromažďoval.

kniha S prací na pozemku pomáhali i žáci ze školy v Jindřišské ulici. Ti se pak v nově zrozené Dětské farmě částečně učili a poté se věnovali archeologickým průzkumům podél břehů Vltavy.

Dětem cesta na farmu trvala 35 minut pěší chůze, proto pan učitel Štorch žádal správní radu elektrických podniků, aby žákům umožnila bezplatnou dopravu. Žádosti nebylo vyhověno. Přesto farma po několik let úspěšně fungovala a děti si mohly na vlastní kůži vyzkoušet dovednosti dávných předků, které znaly z knih. Učily se roznítit oheň třením dřev, zacházet s nožem, vyrábět pazourky, zhotovovat luky a šípy. Z hlíny děti vyráběly keramické nádoby a ty zkoušely vypalovat v pecích. To co tehdá nenašlo valnou podporu dnes známe pod názvem experimentální archeologie.

kniha V dnešní době by tato myšlenka jistě našla spoustu podpůrců i sponzorů, Štorchova farma byla zrušena a pozemek musel být vyklizen pro jiné účely. V kronice, kterou si Štorch pečlivě vedl, zaznamenal: ?Dětská farma padla. Mně ji vyrvali, a sami nic nesvedli!?

Kromě školy v přírodě Eduard Štorch bojoval také za reformu vyučování dějepisu. Chtěl žákům dějepis co nejvíce přiblížit tak, aby se neučili jen data a strohá fakta, ale poznávali celkový život v historické době. Byl spoluautorem velmi pokrokové trojdílné učebnice dějepisu.

V penzi se pak věnoval především literární tvorbě pro děti a mládež.

Eduard Štorch zemřel v roce 1956 v Praze, ale pochován je v obci Lobeč na Mělnicku. Písemnou pozůstalost a knihovnu odkázal Městskému muzeu v Hořicích a sbírky ze svého pražského bytu odkázal Národnímu muzeu.

(duben 2008)


Článek byl vytvořen 01.03.2008
Design by Michal Bůžek