Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Jak se žilo nevěstkám

Dějiny prostituce nemají nepopsaných míst, řemeslo se pouze přesouvalo z ulice do oficiálních podniků, podle toho, jak mu byla doba zrovna nakloněna a ani středověk s nabádáním k cudnosti a pohlavní zdrženlivosti s prostitucí mnoho nezmohl. Bordely se tedy měnily například v ?zábavní domy? a kromě domů oficiálně kontrolovaných a spravovaných, existovaly také nelegální nevěstince vedené kuplířkami. Nejznámější centra pražských prostitutek byly v Krakovské ulici, na Koňském trhu a v Benátkách. Prostitutkami se většinou ženy stávaly buď dobrovolně, z touhy po snadnějším životě a výdělku, anebo byly k prostituci donuceny, kvůli dluhům. Počet prostitutek se ještě zvýšil, když se Praha stala významným evropským univerzitním městem.

V období husitských válek byly všechny prostitutky z Prahy vyhnány a nevěstince rozbořeny. Po nějakém čase staré řemeslo začalo opět vzkvétat a největším omezením se stala až epidemie syfilis v 16. století.

plakát V 17. a 18. století měl luxus a velkolepost zařízení vrátit hostům důvěru v prostituci a chudým holkám z venkova dát naději na krásný život. V této době byla prostituce tolerována bez výraznějších zásahů ze strany veřejné moci. Policie byla ochotna tolerovat veřejné domy, jejichž zaměstnankyně byly evidovány, podrobovaly se pravidelným lékařským prohlídkám a byly ochotné spolupracovat.

Na konci 18. století měla Praha necelých 74000 obyvatel a 3220 domů. Nejméně v padesáti z těchto domů byly nevěstince. Prostituce se prosadila ve velkých městech jako nejoblíbenější oblast zábavního průmyslu. Marie Terezie ovšem tomuto řemeslu vůbec nepřála. Vydávala nařízení, mravnostní zákony, a dokonce vytvořila celý aparát strážců mravnosti.

O postavení lehkých holek ve společnosti vypovídá příhoda, která se odehrála v roce 1793. Před nevěstincem U zeleného stromu, který vedla Antonie Kučerová na dnešních Příkopech, rozpoutali dva studenti slovní potyčku s dívkou, která měla lákat hosty k návštěvě. Po slovních urážkách došlo i na bláto a kameny, až zasáhla jiná dívka, která na studenty vylila obsah nočníku z prvního patra. Zneuctění studenti ovšem nenechali věc jen tak, zorganizovali dav několika set studentů z různých fakult, ke kterému se připojila i pouliční lůza a všichni vyrazili k nevěstinci. Dav vedený studenty sílil a drancoval. Celé luxusní zařízení podniku bylo zničeno.

Studenti dále požadovali, aby majitelka nejznámějšího a nejluxusnějšího pražského nevěstince madam Fleková stála po dvě hodiny na pranýři na Staroměstském náměstí. Pražský hejtman a purkmistr dlouho váhali, ale nakonec když studentské rebelie ani třetí den nepovolily, nezbývalo jim než kapitulovat. Madam Fleková si skutečně musela odbýt dvě hodiny bec čepce i bez paruky na pódiu s hanlivou cedulkou na krku. Když se o rebelii dozvěděli radní na Magistrátu, uzavřeli nejenom podniky paní Kučerové a paní Flekové, ale i další podobné.

Prostituce tak byla střídavě zakazována a trpěna. Za Rakouska Uherska přesto stát začal vydávat na provozování bordelů koncese. Řešil nejenom zdravotní dohled nad prostitutkami, ale podle pražského prostitučního nařízení z roku 1858 se majitelům bordelů zakazalovo ?vypuzovat držitele jiných bordelů z míst, tzv. přeplácením činže". Zákon chránil i zaměstnané slečny, které nesměly být k ničemu nuceny a mohly kdykoliv dobrovolně odejít. Říkalo se, že největším pasákem je sám stát, pravdou ovšem je, že se díky hygienickým nařízením podařilo vymýtit pohlavní nemoci.

Od počátku 20. století začaly veřejné domy pomalu vycházet z módy. Když pak v roce 1922 prostituci znovu zakázali, vyšplhal se počet pohlavních chorob v poměru k ostatním nemocem na 25 procent. Nekontrolovaná prostituce se opět přesunula na ulici.


Článek byl vytvořen 15.04.2008 a naposledy byl upraven 13.05.2009
Design by Michal Bůžek