Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Hládkov a Brusnice

Hládkov

vojenský hřbitov

do ulice Hládkov se vydáme z tramvajové zastávky tramvaje č.22 Pohořelec. ( Na Pohořelci v místě dnešních kasáren stávala brána Strahovská, zvaná též Říšská. Tudy vedla prastará cesta do západních Čech. Brána byla postavena r. 1657 a zbořena 1898 ? 99.)

vojenský hřbitov Na pravé straně ulice sestoupíme na parkovou cestu, která sleduje mohutnou zeď barokního opevnění. Druhou možností je vydat se od zastávky tramvají č.15, či 25 Hládkov, projít branou vedle zahrádkářské kolonie a vstoupit přímo do parku pod barokní fortifikací z konce 17. století. Část tohoto fortifikačního systému na levém břehu Vltavy dostala jméno Mariánské hradby, a to podle kostela Panny Marie Pomocné poblíž Písecké brány.

odvodňovací kanál V 18. století zde vznikl těsně pod hradbami vojenský hřbitov, již v roce 1906 byl hřbitov zrušený. Sloužil převážně pro posádku pražského dělostřeleckého pluku a jeho zánik byl po zrušení téměř nepozorovatelný. Postupně zmizely umělecky hodnotné plastiky z dílen pražských Platzerů a dnes již najdeme jen několik pomníků osazených těsně u zdi a desky zasazené ve zdech opevnění. Romantické místo porostlé břečťanem i tak stojí za návštěvu.úrtoby hradeb

místnost v hradbách
Při návštěvě těchto míst vás jistě napadne, co se skrývá v útrobách mohutných hradeb. Hned vedle starého vojenského hřbitova je na Hládkově v hradbách kryt pro obyvatele. Tento kryt je uveden v seznamu krytů na stránkách Magistrátu Hl. m. Prahy. Kromě tohoto krytu a labyrintu chodeb se v hradbách ukrývá i zaústění potoka Brusnice. Uvnitř hradeb probíhá chodba, tvořící podzemní cestu Brusnice skrze hradby. Bývalo zde též umístěno stavidlo, které při uzavření způsobilo vytvoření rybníku před hradbami a tak bylo zabráněno případným dobyvatelům touto cestou proniknout skrze hradby.

Brusnice Brusnice

Potok Brusnice je dlouhý pouze 4?5 km a je vedený již převážně v podzemní kanalizaci. Pramení v Břevnově a je napájen ze tří pramenů, z nichž zajímavý je pramen Vojtěška vyvěrající v areálu Břevnovského kláštera pod stejnojmenným altánem v zahradě. Nad studánkou Vojtěškou se podle legendy setkali roku 993 sv. Vojtěch s Boleslavem II. a založili Břevnovský klášter.
Alois Jirásek nechal ve Starých pověstech českých kněžnu Libuši umístit budoucí město Prahu právě na soutok Vltavy a Brusnice.

Potok dříve protékal skrze hradby a pak na povrch do Jeleního příkopu a do Vltavy, dnes je již těchto místech sveden do podzemní kanalizace. Podzemní chodby, krerými Brusnice protéká skrze hradby, jsou krásné a jako všechna podobná místa lákaly a lákají mnoho dobrodruhů. Jejich využití v minulosti bylo i obranné, díky stavidlu, které při uzavření vytvořilo před hradbami rybník aby bylo znemožněno dobytí hradeb. Dnes jsou vstupy zabezpečeny proti nezvaným návštěvníkům.

Bruska

Písecká brána Pokud se vydáme po cestě pro pěší kolem opevnění, dostaneme se přes park a podél Mariánských hradeb k jediné zachovalé městské bráně , tzv. Písecké bráně, zvané též Bruska či Karlova.
Dle návrhu Františka Vogota byla postavena roku 1721 architektem Giovannim Battistou Alliprandim. Když začaly později Mariánské hradby překážet rozvoji Prahy, došlo v roce 1860 k rozhodnutí je zrušit. Postupně začaly mizet a do dnešních dnů se dochovaly jen v několika torzech. Píseckou bránu uchránila před demolicí její poloha, která nepřekážela stavebnímu a dopravnímu ruchu. Vlastní brána byla roku 2001 Městskou částí Praha 6 zrekonstruována na kulturní zařízení.

Leohrádek královny Anny

Přímo naproti Brusce za hradbami Pražského hradu založil Ferdinand I. královskou (císařskou) zahradu a v ní dal budovat v r. 1538 letohrádek pro svou choť Annu Jagellonskou, která se však dokončení stavby nedočkala a v r.1547 po porodu 15. dítěte zemřela. Nedočkal se jí ani sám Ferdinand I., který po požáru r. 1541 opustil Prahu. Letohrádek Královny Anny (Belveder) je známá stavba vlašské renesanční architektury s nádherným parkem.

Bílkova vila

Jen pár metrů odsud se nachází další zajímavý objekt mladšího data, Bílkova vila, patřící dnes Národní galerii. Vilu postavil v roce 1911 stavitel Antonín Hulán dle vlastního návrhu sochaře, malíře a grafika Františka Bílka jako objekt pro bydlení s ateliérem i výstavní galerií. Velmi osobitý výtvarně silný objekt ukončen první rovnou střechou v Praze je výrazným příspěvkem českého symbolizmu a Art Nouveau.


Článek byl vytvořen 09.10.2007
Design by Michal Bůžek