Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Zelená liška

Věžový vodojem Na Zelené lišce v Michli byl postaven podle projektu arch. Jana Kotěry. Známý je i pod názvem Vršovická vodárna, Michelská vodárenská věž, či Kotěrova vodárenská věž. Věžový vodojem od roku 1907 zásoboval pitnou vodou území Vršovic, později i Braníka, Krče a Michle. Svému účelu tato stavba sloužila do roku 1975. Tato vodárna byla jednou z prvních staveb svého druhu v Čechách, pojatá v novém moderním duchu. Kotěra zde, stejně jako u několika jiných staveb, použil neomítnuté cihly. Stavba se vyznačuje jednoduchou elegancí, která byla ještě zvýrazněna okolní alejí topolů. I když věž dnes už neslouží svému účelu, stala se výraznou dominantou okolí a skutečnou kulturní i technickou památkou. Naprosto nepřehlédnutelná je při výjezdu z města k dálnici D1.

V současné době je mimo provoz a veřejnosti bohužel nepřístupná.
(Michle čp. 365, Ulice Pod vršovickou vodárnou) Virtuální prohlídka je možná kliknutím na tento link

vodojem v Michli Místu na hranicích Pankráce a Krče se stále říká Na Zelené lišce. ]e obklopeno moderními zástavbou, ale málokdo ví, jak tento podivný název vznikl. Jeho původ spadá do druhé poloviny osmnáctého století, kdy zde vyrostl zájezdní hostinec, první z mnoha na cestě z Prahy do Benešova. A protože měl ve štítě namalovanou zelenou lišku, nikdo jej jinak nepojmenoval. Prudký rozmach Prahy na konci minulého století však způsobil, že hostinec Ne Zelené lišce ztratil charakter výletního místa a snad by ten prostorný dům, tehdy už součást stále se rozšiřujícího předměstí zanikl, nebýt toho, že jej zakoupila firma Saxl. A tak se zde začala vyrábět obuv. Podnik se dlouho neudržel a již v roce 1922 zakoupil Zelenou lišku a spolu s ní i přilehlé pozemky zbrojař Janeček, pozdější zakladatel Jawy. Pro potřeby výroby se využilo všech prostor bývalého hostince a navíc se přistavěla hala a další objekty. Tak tedy na Pankráci vznikla továrna, která nesla název ?Zbrojovka ing. F. Janeček?, která kromě kulometů vyráběla i ruční granáty pro válečné účely.

A když už se nacházíme Na Zelené lišce, tak ještě dvě perličky. V těchto místech totiž stojí první větší sídliště postavené z panelových domů v Praze v letech 1954?55. Podle systémového označení se jedná o domy G40, z čehož plyne, že takový dům obsahoval 40 bytů. Specialitou tohoto domu byla tepelná izolace ze silikorku a spoje mezi obvodovými panely byly překrývány ozdobnými pilastry. Ty již díky novému zateplovacímu plášti neuvidíte.

G40 Město Ostrov dokonce označilo sídlištní zástavbu domy G40 jako kulturní památku výstavby ve stylu socialistického realizmu. Tak doufejme, že se nedočkáme památkové ochrany pražských sídlišť.

A jestli si myslíte, že panelák byl vynálezem budovatelů socialismu, tak vězte že vynálezcem panelové výstavby není nikdo jiný než Thomas Alva Edison. Ten jako první nechal touto technologií vystavět v Americe sídliště s několika desítkami většinou dělnických domků již na začátku 20. století.

Nedaleko od sídliště se nachází druhá zajímavost, která také na první pohled nepřekvapí. Zdánlivě běžný hřbitov ohraničený ulicemi Krčskou, Na Strži a Pacovskou je mimořádný tím, že byl po dlouhá léta využíván jako trestanecký hřbitov pro mrtvé odsouzence z Pankrácké věznice. Dnes již občanský hřbitov změnil svou původní podobu a ze starých časů si uchoval alespoň novogotickou šestibokou vížku bývalé zvonice.


Článek byl vytvořen 09.10.2007 a naposledy byl upraven 02.09.2009
Design by Michal Bůžek