Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Malovaná ulice

Ulice, které říkám malovaná se ve skutečnosti dnes jmenuje Slavíčkova, i když v minulosti nesla i jiná jména. Do roku 1947 se jmenovala Mánesova a za války se krátce jmenovala Mařákova. Za svůj současný název vděčí přednímu českému impresionistovi Antonínu Slavíčkovi a v duchu impesionismu procházka touto ulicí ve vás skutečně zanechá dojem.

Koulova vilaKoulova vila První nevšední stavba která vás upoutá při procházce od Hradčanské směrem k Letné je po pravé straně ?sedmnáctka?, vlastní vila architekta Jana Kouly z roku 1896, který zde žil i se synem, architektem Janem Evangelistou.

Autorem sgrafit na fasádě byl samotný vlastník a projektant domu zároveň. Profesor Jan Koula je ale znám především jako architekt, kterému je Praha vděčná například za krásný secesní Čechův most. sv.Ivan
Jeho vztah k secesi ovšem zpočátku nebyl příliš nadšený. S oblibou se vypráví příhoda z Jubilejní zemské výstavy ve Stromovce v roce 1898. Tam nechal Koula instalovat Krčmu umělců, nazvanou příznačně U Nesmysla. Krčmu vyzdobil všemi atributy nové módy, která se k nám šířila z Vídně. Na vyhlídkové věži byla krásná mříž ve tvaru myší pasti, zdobné nápisy byly provedeny zrcadlově a interiér zdobily různé příšerky. Dokonce se tam nacházela i jedna čarodějnice. Měl to být výsměch secesi, ovšem výsledek byl jiný. Krčma U Nesmysla se stala poutním místem Pražanů a její styl si v Praze získal velkou oblibu.
Koulova vlastní vila byla inspirována především lidovým uměním a vyniká zajímavou trámovou konstrukcí i půvabnými sgrafity. Po pravé straně vstupu je ve výklenku umístěna polopostava poustevníka sv. Ivana od sochaře Stanislava Suchardy.

Slavíčkova 15 Pro tohoto významného secesního sochaře byl v roce 1896 vystaven hned vedlejší dům č.15. Jeho majitelem se pak stal stavebníkův bratr, sochař Vojtěch Sucharda, který zde žil i se sestrou Annou, provdanou Boudovou a jejími syny Cyrilem a Jaroslavem.
Na fasádě domu upoutá freska podle Mikoláše Alše, zobrazující sázavského opata Božetěcha, pokládaného za nejstaršího českého výtvarníka. Za trest, že vložil korunu na hlavu knížete Vratislava II. místo pražského biskupa, musel prý v rouchu kajícníka pěšky putovat s vlastnoručně vyřezávaným křížem až do Říma.

Tak se nám ulice začala plnit nejen krásnými domy, ale také slavnými jmény. Malíř a grafik Cyril Bouda prožil v ?patnáctce? šťastné dětsví a jeho strýc si nechal jen o pár domů dále, po levé straně postavit v roce 1904 podle projektu Jana Kotěry modernější vilu č.6.

Maškova vila
Naproti této druhé Suchardově vile ve Slavíčkově ulici č.7 stojí vila secesního malíře a architekta Karla Vítězslava Maška.
Vila připomíná stylově náš první dům od Jana Kouly, ale výzdoba domu je ještě bohatější. Sám umělec na této stavbě po dobu tří let pracoval a malba verandy a modelace sloupů jsou považovány za jeden z nejexotičtějších projevů v českém umění přelomu století. Umělec při práci nezanedbal ani zahradu, na které rovněž osobně pracoval a kromě krásné terasy a drobných ozdobných prvků zde umístil i umělou grottu.


Slavickova ul. Slavickova ul. Slavickova ul.

Dům č. 9 s krásným zdobeným průčelím postavil Gustav Papež pro malíře R.Říhovského a za pozornost jistě stojí i svérázná moderní vila č.4, projektovaná architektem Dušanem Jurkovičem v blízké Suchardově ulici.

Vilu pro JUDr. Jana Náhlovského a jeho ženu Luisu navrhl roku 1907 Slovák Dušan Jurkovič, k jehož nejzdařilejším pracím raného období patřily známé Pustevny na Radhošti. V návrhu vily v Bubenči jsou sice také patrné jeho straší inspirační zdroje, použil mnohé barevné ornamentální detaily, především byl ovšem ovlivněn anglickou modernou, která se snažila o reformu rodinného bydlení. Působení prvků lidového stavitelství potlačil ve prospěch městského rázu architektury a zároveň použil moderní konstrukční materiály.

Suchardova 4 Suchardova 4 Suchardova 4

Tyto bubenečské vily a další hodnotné stavby významných architektů v ulici U Vorlíků dnes tvoří významnou součást památkové zóny Bubenče a Dejvic.


Článek byl vytvořen 01.01.2008
Design by Michal Bůžek