Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Kdo byl Josef Hlávka

Apolinář Co se vám vybaví, pod pojmem Josef Hlávka ? Hlávkův most ? odpoví asi většina dotázaných. Ten však byl postaven až po jeho smrti a po tomto významném muži byl pouze pojmenován.

Architekt Josefa Hlávka (1831?1908) byl jedním z nejúspěšnějších českých podnikatelů druhé poloviny 19. století v Rakousku-Uhersku, nejvýznamnější mecenáš té doby, zakladatel a první prezident České akademie věd. Po studiích architektury ve Vídni pracoval u stavitele Františka Šebka, ten jej po čase pověřil úřadem ředitele své stavební kanceláře a firmu Hlávkovi později celou přenechal. S touto firmou Hlávka vyhrál soutěž o výstavbu nové dvorní opery ve Vídni. Současně se stavbou Velké Opery provedl Hlávka ještě řadu monumentálních staveb ve Vídni i po celém Rakousku. Roku 1863 vypracoval Hlávka též plány na zemskou porodnici v Praze U Apolináře. viz. článek Karlov a Albertov

Byl velmi úspěšný odborník, nejen díky svému nadání, ale také díky zodpovědnosti, profesionalitě a preciznosti své práce. Vinou pracovního vypětí došlo u Hlávky v osmatřiceti letech k úplnému ochrnutí a takřka ztrátě zraku, což mu dočasně znemožnilo provozovat stavitelskou profesi. O to více se začal věnovat úvahám o využití svého nashromážděného bohatství. Mecenášský věhlas získal svým dokonale promyšleným programem zaměřeným, především na kulturu a vzdělanost českého národa. Již založení České akademie v tehdy převážně německy mluvící Praze byl mistrovský diplomatický počin. Císař František Josef se na zakládací listinu akademie dokonce podepsal poprvé a naposledy česky a ještě na ni přispěl značným finančním obnosem.

V roce 1903 postavil v Praze Na Zderaze ubytovací komplex pro více než 200 nemajetných, zato nadaných a pilných českých studentů, kde se takřka zadarmo stravovali a bydleli. Nemajetnost, talent a pracovitost, to byly tři naprosto povinné podmínky přijetí. Koleje byly na svou dobu velmi moderní. Měly ústřední topení a elektrické osvětlení, byla zde čítárna, knihovna, čtyři hudební místnosti, herna, fotoateliér, tělocvična, hovorna a lékařská ordinace. Pekl se zde samožitný chléb který byl volně dostupný, a tak si pro něj chodili studenti i z jiných kolejí. Hlávka byl velkorysý a nebránil jim. Sám byl přitom velmi skromný a šetrný. Vlakem cestoval zásadně 3. třídou s odůvodněním, že 2. třída ho na místo nedoveze dříve.

Když bezdětný Josef Hlávka ve svých 77 letech umírá, zanechává po sobě českému národu majetek za neuvěřitelných 7 000 000 tehdejších korun ( dnes přes 2 miliardy Kč ).
Celý majetek odkázal své nadaci, která přežila jak totalitu nacismu, tak komunismu a do dnešních dnů plní velkou část Hlávkova odkazu. Je to nejstarší nadace s nepřerušenou kontinuitou u nás.


Článek byl vytvořen 08.04.2008
Design by Michal Bůžek