Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Silon a čočky

alt Kontaktní čočky a umělé vlákno Silon jsou nejznámější vynálezy, které světu daroval vynikající český chemik Prof. Dr. Ing. Otto WICHTERLE ( 1913 ?1998). Tento mimořádný člověk byl během svého života autorem více než dvou set odborných publikací a nejméně stopadesáti vynálezů a patentů.
A co je z vědeckého hlediska zcela bezvýznamné, ale pro nás lidsky důležité, je fakt, že velkou část svého života strávil stejně jako my na Praze 6.

Výzkumem polyamidů se zabýval od roku 1940 v Baťově výzkumném ústavu ve Zlíně. Nechtěl ale, aby vynález získali nacisté, a proto výzkum na několik let přerušil a vrátil se k němu až po válce. Přitom již v roce 1941 se mu podařilo vyvinout postup spřádání polyamidové příze tryskou i její navíjení na cívky. V padesátých letech se tedy rozjela sériová výroba ponožek a punčoch z našeho prvního umělého vlákna ? silonu.

V roce 1952 byla v Praze zřízena VŠCHT a profesor Wichterle byl ustanoven jedním z jejích tří děkanů. V té době se začal zabývat syntézou síťovaných hydrofilních gelu, které vodou botnají, s cílem najít vhodný materiál pro oční implantáty. Na tuto myšlenku přišel díky náhodnému rozhovoru ve vlaku, kde jeho spolucestující četl článek o očních operacích. O rok později podal patentovou přihlášku na řídce síťované hydrogely, z nichž bylo možné později vyrábět oční kontaktní čočky. Při politické čistce, kterou provedlo v r. 1958 komunistické vedení VŠCHT, byl prof. Wichterle spolu s řadou dalších vynikajících učitelů ze školy vyhozen a výzkum nitroočních čoček byl zlikvidován.

Když byl krátce nato v Praze Na Petřinách zřízen Ústav makromolekulární chemie Československé akademie věd, profesor Wichterle byl jmenován jeho ředitelem. Budova ústavu se však teprve stavěla a tak rozhodující pokusy s výrobou oční kontaktní čočky provedl pan profesor doma v garáži. Na vánoce 1961 si sestavil pomocí dětské kovové stavebnice Merkur první prototyp odstředivého odlévacího zařízení, které poháněl dynamem z jízdního kola, zapojeným na zvonkový transformátor. Na něm s pomocí ženy Lindy odlil první čtyři velmi pravidelné čočky. O rok později se mu jich povedlo vyrobit okolo 5000. Wichterle se sice několikrát dostal do sporu s vládnoucí mocí socialistického Československa, přesto osud jeho unikátního patentu na výrobu měkkých kontaktních čoček je zarážející.

ČSAV totiž prodala z nepochopitelných důvodů Wichterleho patenty bez jeho vědomí a za minimální částku ( 330 tisíc dolarů) Americkému národnímu patentovému úřadu . Ten později patent prodal za miliony dolarů, na další stamiliony si přišel americký výrobce. Dnes jsou měkké kontaktní čočky byznysem za mnoho miliard dolarů. Český vynálezce nikdy nedostal více než desetinu jednoho procenta původního honoráře, zaplaceného československé vládě. Wichterle se tím ale netrápil a více ani nepožadoval.

V roce 1970 byl za podpis dokumentu 2000 slov a odvážné projevy zbaven místa ředitele Ústavu makromolekulární chemie. Pracoval pak jako řadový vědecký pracovník a jeho jméno se nesmělo objevit ani na tablu profesorů, kteří na VŠCHT působili. Po roce 1989 se stal předsedou Československé akademie věd a v roce 1993 byla jedna z planetek naší sluneční soustavy pojmenována Wichterle. Je to alespoň malá pocta mimořádnému muži, kterého nezlomila žádná moc a který světu zcela nezištně tolik daroval.

Od roku 2005 zdobí Heyrovského náměstí nevšední pomník tohoto geniálního vědce. V koruně ?stromu poznání? jsou zapsána čísla všech Wichrterlových patentů.


Článek byl vytvořen 01.01.2008
Design by Michal Bůžek