Místa

krásná, tajemná i zapomenutá,
která neztrácí svého Genia Loci.

Místa Zajímavosti

Hollywood východu

Myšlenka na stavbu moderně řešeného zahradního města a rozsáhlých filmových studií napadla otce bývalého prezidenta České republiky ing. Václava Havla na studijní cestě po univerzitách Spojených států. V roce 1924 při návštěvě Kalifornské univerzity v Berkeley se ocitl v nádherné čtvrti kalifornských boháčů. Právě tam se zrodil nápad vybudovat také jakýsi Hollywood východu v Praze.

Barrandov Pro tento záměr byla vybrána náhorní planina s neporušeným horizontem nad barrandovskou skálou. Na celém rozsáhlém území byly pouze opuštěné lomy a zříceniny dvou starých staveb. Místo bylo úplně odříznuté od Prahy, bez infrastruktury i kvalitní silnice. Přesto se místo mělo stát co nejdříve moderním společenským střediskem.

Rodina Havlů patřila na přelomu třicátých a čtyřicátých let k nejbohatším rodinám v Praze. Ing. Václav Havel byl předsedou organizace zednářského charakteru zvané Rotary klub, jakési stínové vlády průmyslových podnikatelů a finančních magnátů, jeho mladší bratr Miloš Havel se zabýval stavebním podnikáním a provozem pražské Lucerny. Nebyl tedy pro ně problém společně tento odvážný projekt realizovat.

Nejprve započala výstavba zahradní restaurace po vzoru restaurace Cliff House na skalním ostrohu vybíhajícím do Tichého oceánu u San Franciska. Kolem zahradní restaurace poté vyrůstala obrovským tempem nejen vilová čtvrť filmových hvězd a podnikatelů, ale především v té době nejmodernější ateliéry pro vznik zvukového filmu. Pro stavby chtěl Havel využít převážně moderní materiály, především odlehčený beton, jehož výrobu zahájil v peci postavené v Litovicích u Prahy.

Plány celého projektu vypracoval koncem dvacátých let minulého století filmový režisér, kameraman, scenárista a zejména vystudovaný architekt Max Urban. Urbanovou první barrandovskou realizací byla luxusní vyhlídková restaurace s kavárnou pod názvem Terasy, postupně dohlížel také na výstavbu rodinných vil a pracoval na projektu moderního filmového studia na vrcholu náhorní planiny.

dum od R.Stockara

dům od Rudolfa Stockara ? Skalní 17

Výstavba vil na barrandovských parcelách byla víceméně ponechána individuálnímu vkusu svých majitelů. Na stavbách se podíleli významní architekti : Jaroslav Fragner, Max Urban, Vladimír Grégr, Rudolf Stockar a mnoho dalších.

Pro obyvatele, kteří si ve svažitém terénu nechtěli stavět vlastní garáže bylo vybudováno rozměrné parkoviště s autoservisem v zatáčce u hlavní příjezdové cesty. Uvažovalo se dokonce o zřízení lanovky se sedačkami, tento návrh však nebyl nikdy realizován.

Dům v Barrandovské ulici č.46 od Vladimíra Grégra , byl po postavení v roce 1932 volně otevřen veřejnosti jakožto ukázkový. Vila je mimořádná především tím, že apsidovité zakončení kubusu stavby kopíruje vlásenkovitou zatáčku ulice. Další Grégrovy domy najdete hned v sousedství, jedná se o domy Barrandovská 16, 17, 20 a 25.

Nádherné stavby najdete i v okolních ulicích. K mimořádným architektonickým realizacím ve vilové kolonii patří také vila v ulici Skalní 10, či Skalní 18, opět od Vladimíra Grégra. Většina z těchto vil je již spíše variantami amerických haciend s verandami, hrázděným zdivem, či nízkými sedlovými střechami s prejzy.

vila barrandovvila barrandovalt

Tento vynikající architekt by jistě zanechal světu ještě více pozoruhodných staveb, kdyby nebylo války. Od počátku okupace pracoval pro odbojové organizace Politické ústředí a Obrana národa, v roce 1943 byl ale vyzrazen a popraven.

detail Své kouzlo mají i drobné detaily staveb celkem neznámých a především klidná atmosféra celé čtvrti, která přímo vyzývá k procházce, během které je čím se kochat.
Jen si prosím na konci své cesty nenechte zkazit náladu na místě, které sice mělo být zlatým hřebem celého projektu, ale dnes je jeho ostudou. Vyhlídková restaurace Terasy s letní kuchyní ve stylu přímořských rybáren, moderním Trilobit barem a bezplatnou autobusovou linkou od Václavského náměstí přilákala v den svého otevření 4. října 1929 na 50000 hostů. Zájem Pražanů byl nevídaný a udržel se i dlouho po otevření.

Terasy Barrandov Místo, které bylo oblíbené především pro večírky nejvyšších podnikatelských vrstev se postupně rozpadá. Rodina Havlova, které byly terasy navráceny sice po několik let slibovala rekonstrukci a znovuotevření dnes již nemovité kulturní památky, zatím ale zůstalo pouze u slibů a budova nezadržitelně chátrá.

K restituovanému majetku rodiny Havlů patří také Lucerna. I ta je zdevastovaná a chátrá ačkoliv je komerčně nepřetržitě využívána a jistě přináší svému majiteli obrovské zisky.

Z bývalého majetku Havlových rozkvétají jen barrandovské ateliéry, jejichž bílá funkcionalistická budova ve tvaru ptáka s rozpínajícími se křídly se od doby svého vzniku zevně téměř nezměnila. Záměr vybudovat na Barrandově v duchu Hollywoodu, moderní filmové ateliéry, které ve své době neměly v Evropě obdoby se Miloši Havlovi podařil. Proto také o ně měla velký zájem říše. Již v průběhu války Miloš Havel prodal majoritní podíl na barrandovských studíích německé správě za částku asi 7 milionů korun, což považoval za podhodnocenou cenu, ke které byl přinucen. Po válce se Miloš Havel odstěhoval do Německa a požádal jako za války pronásledovaný český žid o odškodnění za majetek, který ztratil. Západoněmecký rehabilitační soud nároky Miloše Havla uznal a v plném rozsahu jej odškodnil.

Na rozdíl od ostatního majetku rodiny si filmová studia udržela prestiž a od roku 1931 stále přitahují filmaře z celého světa. Stejně tak si svůj šarm udržela vilová čtvrť, do které stojí za to zavítat.

Z knihy Slavné stavby Prahy 5 vydané agenturou Foibos roku 2005 uvádíme seznam významných barrandovských domů :

  • Barrandovská 13 (č. p. 160, rodinný dům od Aloise Houby postavený v letech 1929?1930)
  • Barrandovská 14 (č. p. 158, rodinný dům od Antonína Hlouška a Františka Niklase z let 1929?1930)
  • Barrandovská 15 (č. p. 155, rodinný dům od Vojtěcha Krcha z let 1929?1930, přestavba Alois Houba 1933?1934)
  • Barrandovská 16 (č. p.177, rodinný dům od Vladimíra Grégra z let 1931? 1932)
  • Barrandovská 17 (č. p.444, rodinný dům od Vladimíra Grégra z let 1939?1941)
  • Barrandovská 20 (č. p. 190, rodinný dům od Vladimíra Grégra z roku 1932)
  • Barrandovská 22 (č. p. 268, rodinný dům od Ladislava Syrového a Jaroslava Fragnera z roku 1937)
  • Barrandovská 24 (č. p. 186, rodinný dům od Bruna Rückera z let 1932, 1940?1941)
  • Barrandovská 25 (č. p. 307, rodinný dům od Vladimíra Grégra z roku 1936)
  • Barrandovská 29 (č. p. 385, rodinný dům od Františka Alberta Libry z roku 1937)
  • Barrandovská 46 (č. p. 180, rodinný dům od Vladimíra Grégra postavený v letech 1931?1932)
  • Barrandovská 60 (č. p. 335, rodinný dům od Heřmana Abelesa a Lea Mayera postavený v letech 1933?1934
  • Filmařská 3 (č. p. 336, rodinný dům od Jaroslava Frölicha z roku 1934)
  • Filmařská 4 (č. p. 337, rodinný dům od Vladimíra Grégra z let 1934?1935)
  • Filmařská 9 (č. p. 404, rodinný dům od Viléma Lorence a Jana Čermáka z let 1938?1939)
  • Filmařská 10 (č. p. 384, rodinný dům od Václava Girsy z let 1936?1937)
  • Pod Habrovou 3 (č. p. 445, rodinný dům, Jiří a Vlast Štursovi z let 1939?1940)
  • Pod Habrouvu 11 (č. p.371, rodinný dům od Karla a Otto Kohnových z let 1936?1937)
  • Pod Habrovou 12 (č. p. 159, rodinný dům od Aloise Houby z let 1929?1930)
  • Pod Habrovou 14 (č. p. 153, rodinný dům od Aloise Houby z roku 1929)
  • Pod Habrovou 15 (č. p. 184, rodinný dům od Rudolfa Betterlheima z let 1932?1933)
  • Pod Habrovou 16 (č. p. 350, rodinný dům od Karla Ceivase a Vladimíra Wiesse z roku 1934)
  • Pod Habrovou 18 (č. p. 389, rodinný dům od Otto Glase z let 1937?1938)
  • Skalní 10 (č. p. 327, rodinný dům od Vladimíra Grégra z let 1932?1933)
  • Skalní 14 (č. p. 186, rodinný dům od Bruna Rückera z let 1932 a 1940?1941)
  • Skalní 16 (č. p. 268, rodinný dům od Ladislava Syrového z roku 1937)
  • Skalní 17 (č. p. 172, rodinný dům od Rudolfa Stockara z roku 1931)
  • Skalní 18 (č. p. 190, rodinný dům od Vladimíra Grégra z roku 1932)
  • Sklaní 20 (č. p. 446, rodinný dům od Antonína Gabriela z let 1940?1941)

Článek byl vytvořen 25.05.2009 a naposledy byl upraven 05.10.2009
Design by Michal Bůžek